A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Francie - Cestopisy

Remeš, Champagne, Paříž, zámky na Loiře a Versailles

Dlouho jsme přemýšleli, kam vyrazit na letošní letní dovolenou. Nakonec jsme se rozhodli využít cenově lákavé a hlavně programem zajímavé nabídky CK ABC Tours.

26.9. - 2.10.2011

1. den:
Odjezd na naši už tolik potřebnou dovolenou měl být v 18:45 z Brna. A skutečně autobus se na smluveném místě objevil včas a my odjížděli dokonce o 3 minuty dříve. Čekaly nás dlouhé hodiny v autobusu. Než jsme v Jihlavě, Praze, Berouně a Plzni nabrali ostatní cestující byla již noc a my se snažili co možná nejpohodlněji uvelebit a alespoň trochu vyspat.

2. den: Remeš a Champagne Původně jsme měli mít první zastávku v Champagne, ale program nám byl přehozen. Což je možná i dobře, protože asi bychom tak po ránu, výklad o víně a ochutnávku tak nedocenili. Začali jsme tedy v Remeši. První byla prohlídka katedrály Notre Dam. Z počátku jsem byla překvapená, jak velká katedrála je. A to také z důvodu, že jsem o ní dříve neslyšela, znám pouze tu pařížskou ze knihy Zvoník u Matky Boží. Nutno říci, že mě zaujala spíše z venku než zevnitř. Od tak honosné a zvenku velmi detailně vyzdobené stavby jsem čekala trošičku více. Podívaná to byla, ale pěkná. Všude krásné detaily, zdobené portály a chrliče, prostě pastva pro oko. Dalším místem, které jsme v Remeši navštívili, byla katedrála sv. Rémy. Od té jsem naopak nečekala vůbec nic, protože nepůsobila tak působivým dojmem jako Notre Dam. Příjemně nás však překvapila zevnitř a to hlavně barevnými mozaikami. Po obědě již následoval přesun do Champange, kam jsme samozřejmě těšili na ochutnávku pravého šampaňského. Protože naše skupina bylo moc velká, rozdělili nás na polovinu. První část s výkladem v angličtině a překladem naší průvodkyně Katky do češtiny a druhá polovina s průvodkyní, která mluvila lámanou češtinou. Byla to taková babička, která kdysi žila v Praze. Rozhodně ji obdivuji, za to že po tolika letech náš jazyk úplně nezapomněla. Bohužel ne vždy si dokázala daný výraz vybavit v češtině a s tím jí pomáhala jedna naše spolucestující, která bohužel o vínu nevěděla vůbec nic. Silně nám všem připomínala tetu Kateřinu ze Saturnina, takže kdo viděl, chápe jak jsme z ní asi byli nadšeni. Postupně jsme si po pár komplikacích s komunikací prošli zdejší sklepy. Vína se tu skladují několik let. V jedné fázi se musí vína denně otáčet a celkově výroba takového šumivého vína nebude asi nic lehkého. Ve výrobně šlo vše velmi rychle. Nalití do láhví, zašpuntování, balení.. prostě z pár hroznů najednou byla celkem lákavě vyhlížející láhev. Ke konci přišlo to nač byli všichni zvědavý. A to jak bude šampaňské chutnat. Dostali jsme sice asi to nejlevnější víno, které se pod značkou Joseph Perrier prodává, ale i tak bylo lepší než české Bohemka. Rozhodli jsme se zakoupit si také jednu láhev domů. Nechtěli jsme brát úplně to nejlevnější víno. Když už si chceme dovést pravé šampaňské, tak ať to za něco stojí. Láhev růžového nás vyšla na 33,5 euro. S lahví v ruce jsme se vydali k autobusu, který nás zavezl na ubytování F1 nedaleko Champagne.

3. den: Paříž Po snídani, která je pro ubytování typu formule 1 typická – tedy bageta, nutela, máslo, marmeláda, káva, džus a čokoláda, jsme se konečně vydali do Paříže. Nutno dodat, že doprava je nevyzpytatelná a cesta může trvat opravdu spoustu času. My vyrazili v 8 hodin a již o půl dvanácté jsme stály pod Eifellovkou. Nejprve jsme si, ale alespoň narychlo z autobusu prohlédli kousek Paříže – nám. Concorde, latinskou čtvrť … Nejvíce jsme se samozřejmě těšili na slavnou Eifellovu věž. Zatímco někteří zvolili cestu výtahem, my se rozhodli jít pěšky. Moc jsme ocenili, že nebyla žádná fronta u pokladny (na rozdíl od fronty na výtah, která se táhla do půlky Eifellovky.) Do druhého patra vede celkem 704 schodů a každý z nich byl znát. Navíc se nám vydařilo počasí a stoupat takovou výšku ve skoro třiceti stupních nebyla sranda. Za ten výhled to stálo. Před dovolenou jsem se rozmýšlela, zda vyrazit až do třetího patra. Rozdíl byl totiž v ceně a já si nebyla jistá tím, zda to nebudou vyhozené peníze. Chyba to naštěstí nebyla. Do třetího patra vede dvoupodlažní výtah, kterým jsme vyjeli až do výšky 274 metrů. Vyhlídka ve třetím patře je o poznání menší než v druhé, ale lidí snad stejně. Proto jsme si místy připadali jako sardinky. Když jsme se prodrali k zábradlí, nemohli jsme se vynadívat. Paříž jsme měli jako na dlani.
Pěknou procházkou v krásném počasí jsme se přesunuli k Invalidovně. Jako studenti pro nás byl vstup zdarma. Invalidovna je velmi hezká budova a hrobka Napoleona je určitě zajímavá, ale kdybych měla platit 9 euro za vstup, asi bych si to rozmyslela. Při srovnání ceny a rozsahem zajímavostí k vidění za Eiffelovou věží zaostává. Poté jsme se přesunuli k Pantheonu. Bohužel nebyl čas prohlídnout si ho i zevnitř. Program byl příliš nabitý. Rychlá zastávka u Sorbony – výklad – přesun k radnici – výklad. Bylo toho opravdu hodně a to nás čekala ještě návštěva Notre Dam. Pařížská katedrála je z venku stejně působivá jako ta v Remeši. Před katedrálou se nachází hvězda od které se počítá vzdálenost všeho v Paříži. K našemu překvapení si ji japonští turisté fotili s nějakou gumovou kachničkou. (stále nechápeme co to mělo znamenat :D) Prostě architektonický skvost. Na rozdíl od té remešské tu bylo opravdu hooodně turistů. Proto jsme si ji rychle prohlédli, vše pečlivě vyfotili a vydali se do jedné z bočních uliček doplnit síly. Jak jinak než crêpes. Palačinka s nutelou a banánem stejně tak jako například s kaštanovou marmeládou byla výborná. Cena se pohybovala 3,5 – 5 euro/palačinku. I když to není zrovna nejlevnější pochoutka, určitě si v Paříži alespoň jednu dejte. Následoval přesun na ubytování. Naprosto chápu, proč se říká, že jízda Paříží je náročná. Doteď obdivuji řidiče, jak zvládl bez problému odbočit z kruhového objezdu u Vítězného oblouku. Pro mě jako ne příliš zdatného řidiče by to bylo nemyslitelné. 4. den: Zámky na Loiře Čtvrtý den po snídani na nás čekal výlet na který jsme se nejvíce těšila a také důvod, proč jsem si vybrala právě tento zájezd. Kouzelné zámky na Loiře. Těchto zámků je sice cca 120, ale my navštívili pouze dva a ty nejznámější a prý i nejkrásnější. CHATEAU DE CHAMBORD – Překrásný zámek, který je spíše takovým malým labyrintem. My v něm strávili 3 hodiny a to jsme ho stihli jen projít. Japonská skupina to zvládla za neskutečných 30 minut. :D Zámek má přes 300 krbů a dvojité točité schodiště, které údajně navrhoval Leonardo da Vinci. Spousta interiéru chyběla, ale nám to nevadilo, kochali jsme se samotnou stavbou. Rozhodně doporučuji ho navštívit. Je to nejhezčí zámek, který jsem zatím viděla.  CHATEAU DE CHENONCEAU – zámek, postavený na řece, je rozlohou mnohem menší, má oproti předešlému opravdu jen „pár“ místností. Zato dochovaný nábytek a všechno vybavení. A co jsme mi ocenili, u vstupu dostanete brožurku i v češtině, s mapou a popisky pokojů, takže není potřeba si půjčovat sluchátka. Navíc opravdu pokoje navazují dle stránek a celkově je celá brožurka velmi dobře udělaná. U zámečku je několik zahrad – anglická, francouzská, ale i zahrádka se zeleninou a nebo labyrint ze živého plotu. Výborně strávené odpoledne procházkou a kocháním se vším okolo.

5. den: Versailles a Montmartre Budíček před sedmou, rychlá snídaně (bagetka s nutelou) a hurá do autobusu směr Versailles. Po cestě jsme jeli kolem letiště Charlese de Gaulla a viděli nadzvukový dopravní letoun Concorde. Vstup do zahrad je zdarma, do zámku už za poplatek, ale my jako studenti jsme naštěstí platit nic nemuseli. Zámek Versailles mi přišel jako každý jiný. Zaujal mě snad jen zrcadlový sál. Všude davy a davy lidí a spíše než bychom šli, tak jsme se sunuli s davem po zámku. Naše milá průvodkyně nám poradila takovou klukovinu, „začít fotit zdánlivě nepatrný detail čehokoli“ a okamžitě se prý seběhne skupinka japonských turistů. I my to vyzkoušeli, nepřiběhli však Japonci, ale Němci :-D. Nadšeni napálením ostatních turistů jsme pokračovali v prohlídce. Zahrady ve Versailles jsou opravdu rozlehlé. Můžete si tu vypůjčit kola nebo golfový vozík za cca 30 euro. My se vydali pěšky. Bohužel žádná z fontán nebyla zapnuta, což nás trochu mrzelo. V tak krásném, slunečném počasí to byla opravdu škoda. Před zámkem byli obrovské kovové obruče. Moderní umění mísící se s historickou památkou. Někomu se to líbilo, jiní remcali. Proti gustu … Chtěli jsme navštívit vesničku Marie Antoinetty až na kraji zahrad. Cesta nám trvala více než 30 min. pěšky, abychom zjistili u hlavního vchodu, že pouze dnes zavřeno. To nás ovšem neodradilo. Celá zahrada byla obehnána asi dvoumetrovou zídkou a příkopem. Rozhodli jsme se vzít to přes „hradby“. Přes zeď jsme se tedy vyškrábali a naskytl se nám pohled na liduprázdnou vesničku. Opravdu krásné staré domečky a malá vinička. Pro mě rozhodně nejhezčí část Versailles. Příjemnou procházkou jsme se vydali dál k malému a poté i velkému Trianonu, které nechal Ludvík XIV postavit pro své milenky. Kolem Grand Trianon jsou záhonky levandulí, které byli pastvou pro oko. Nám ale nezůstalo moc času, protože k zámku to bylo pěkný kus a my potřebovali před odjezdem jít ještě nakoupit. Místní trh už byl po obědě bohužel „vypleněn“ a tak jsme navštívili místní supermarket. Ze sýrů nám byl doporučen sýr s bílou plísní Lví srdce, který však neuvěřitelně smrděl :D. Řidiči nám zakázali ho brát nahoru do autobusu, takže se pár sýrů, které jsme nakoupili my a další účastníci zájezdu vezlo v kufru (mimochodem, když jsme večer otevřeli kufr, byl to neuvěřitelný zápach) a my vyrazili na Montmartre.

6. den: Per Lachaise
Louvre
Champs Elysées

7. den: Jelikož byla cesta autobusem opravdu namáhavá, byli jsme za zastávku na koupání v Amberku opravdu vděční. Mají tu bazénky s teploučkou vodou, perličku, protiproud, tobogán, který za jízdy vevnitř bliká jako barevná noční obloha, ale i „posilovnu“ ve vodě. Za hodinku a půl strávenou zda, jsme nabrali síly na zbytek cesty. Kolem jedenácté jsme vyrazili směr ČR. Lehce po páté hodině odpoledne náš autobus zastavil v Brně. Tady naše krásná dovolená končí. Unavení, ale spokojení. Týden ve Francii jsme si opravdu užili.

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@