A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Francie - Korsika - Průvodce

Pro grandiózní horskou túru procházející napříč Korsikou ve směru od JV na SZ, Sentier de Grande Randonnée de la Corse, se vžil název GR 20. Tento trek patří k nejtěžším ve Francii, je dlouhý přes 160 km a pro jeho zdolání si budeme muset rezervovat alespoň dva týdny času.

Pro absolvování GR 20 není podmínkou znalost horolezeckých technik (hlavním vrcholům se trasa vyhýbá, lze si na ně ale „odskočit“), ale především vytrvalost a schopnost nést +20 kg batoh. Poneseme si i vlastní stan - možnost ubytovat se na některých horských útulnách (= refuge) je vzhledem k velkému množství turistů nejistá. Stanování nadivoko je sice na celé ostrově oficiálně zakázané, v okolí horských chat se ale toleruje (někdy pouze za poplatek, málokdy ho ale po nás někdo chce).

Celá GR 20 je na rozdíl od ostatních turistických tras velmi dobře značena, a to červenobílým pruhem. Tuto úchvatnou túru lze rozdělit na dva přibližně stejně dlouhé úseky: jižní (Conca - Vizzavona) a severní (Vizzavona - Calenzana). Vizzavona je železniční stanice mezi městy Bastia a Ajaccio. Pokud nemáme dostatek času na absolvování celé GR 20, lze doporučit spíše severní, krajinářsky i sportovně působivější část.

Jižní část GR 20

Naši túru zahájíme na JV ostrova ve vesničce Conca. Conca se nachází nedaleko města Sante Lucie de Porto-Vecchio, do kterého se z Bastie dostaneme přes Alérii po silnici číslo 198. Vyjděme raději co nejdříve, vzhledem k nízké nadmořské výšce zde začíná být už kolem deváté hodiny (na přelomu června a července) vyčerpávající horko.

Z Concy se vydáme po červenobílém pruhu, postupně nabíráme výšku a stále míříme k Punta di Monte Sordu (1117 m n.m.). Krajina je v těchto místech poměrně vyprahlá, macchie a červené skály mohou působit trochu depresivním dojmem. Po překonání průsmyku u Punta di Monte Sordu se za chvíli ocitneme u horské boudy Refuge de Paliri, u níž můžeme přespat.

Hned další den můžeme doplnit zásoby, a to v Col de Bavella (1218 m n.m.). Za tímto sedlem se přímořská příroda postupně mění v přírodu horskou a kamení přestává být zbarvené do červena. Další cesta k Refuge d`Asinao (1536 m n.m.) je poměrně pohodlná, neboť vede převážně po vrstevnici.

Následující den nás čeká první korsická dvoutisícovka, Monte Incudine (2134 m n.m.). Od chaty Refuge d\'Asinao nejprve stoupáme sutí a přes skalní plošinu se dostaneme k jihozápadnímu hřebeni Monte Incudine. Na druhé straně hřebene se stočíme doprava a zanedlouho pokoříme blízký vrchol. Po dobytí Monte Incudine nás dnes čeká ještě dlouhá cesta k Refuge d\'Usciolu.

Od chaty Refuge d`Usciolu pokračujeme severním směrem až k Refuge de Prati. Cesta se na tomto úseku vine těsně pod hranicí 2000 m n.m. Pokud nám po dosažení Refuge de Prati zbývá ještě trochu sil, vyplatí se dojít až do sedla Col de Verde (1289 m n.m.), kde můžeme doplnit zásoby potravin a dokonce se na místním tábořišti u Refuge San Pietro di Verde vysprchovat (rok 2005: stan + sprcha = 5 € na osobu).

Další den dokončíme jižní větev GR 20, naším cílem je vlaková stanice Vizzavona. Celá tato část je o neustálém střídání stoupání a klesání, přičemž to největší přichází až v samém závěru. Pokud máme dostatek času, můžeme si tuto trasu rozdělit do dvou dnů a přenocovat asi v půli cesty u Refuge de Capannelle. Doporučuji ale pokusit se dorazit až do Vizzavony a takto ušetřený den využít pro výstup na Monte Cinto nebo Paglii Orbu a Capu Tafunatu (viz dále). Ve Vizzavoně se dá kempovat zadarmo přímo u nádraží, není zde ale zdroj pitné vody - buďto budeme muset risknout vodu z řeky nebo nám nezbude než navštívit místní restauraci, kde můžeme dokoupit i jídlo na další dny.

Severní část GR 20

Ze železniční stanice Vizzavona se vydáme po červenobílém pruhu ke kaskádám Anglais na potoce Agnone. Po opuštění asfaltované silničky přejdeme krátce za sebou dva mosty. Poté se cesta větví - my se vydáme doleva a pokračujeme po pohodlné lesní cestě. Po překonání dalšího mostu se objevují první vodopádky. Stinnými bučinami stoupáme podél nádherných kaskád, které přímo vybízejí ke koupeli.

Charakter kaskád se během výstupu mění, jsou stále více zaříznuté do krajiny, míst vhodných ke koupání ubývá. Po překonání mostu Portetto necháváme kaskády Anglais za sebou a pokračujeme podél potoka Agnone. Skalní stupně se střídají s bukovými lesíky, po naší pravé straně se zvolna vynořuje Monte d`Oro (2389 m n.m.).

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Po dosažení hřebene máme dvě možnosti. Vydat se přímo na Refugu de l\'Onda, nebo si odskočit na Monte d\'Oro. Pokud se rozhodneme pro druhou variantu, počítejme asi s dvěma hodinami pro výstup a s hodinou a půl pro sestup. Nejprve se vydáme po hřebeni doprava. Jakmile se po naší levé straně hluboko pod námi objeví jezírko Lacul d`Oro, opustíme hřeben a pokračujeme po vyšlapaných stezkách přes svěží louku s roztroušenými kameny, na nichž se občas objeví vybledlá žlutá značka.

S narůstající nadmořskou výškou přechází louka v suťové pole. Po dosažení jižního hřebene Monte d`Ora se vydáme doleva přímo na vrchol (jedno lezecké místo 2. stupně obtížnosti UIAA - stačí znalost techniky tří pevných bodů). Za dobré viditelnosti dohlédneme z Monte d\'Ora na všechny významné vrcholy Korsiky - Monte Cinto, Monte Rotundo, Monte Renoso, Paglii Orbu… Sestupujeme stejnou trasou. Jakmile se znovu napojíme na červenobílou značku, čeká nás už jen závěrečný sestup na Refugu de l\'Ondu.

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Cílem naší další cesty je Refuge de Petra Piana. Nabízejí se dvě varianty. První znamená sestoupit podél potoka Manganellu a po jeho soutoku s potokem Gorges se znovu vydat vzhůru podél tohoto druhého potoka. Druhá varianta je mnohem exponovanější (a tedy i výhledově zajímavější). Tato varianta vede přes vrcholy Punta di Pinzi Corbini (2021 m n.m.) a Punta Muracce (1921 m n.m.). Lze ji ale doporučit pouze za krásného počasí.

Pokud nám zbývá po příchodu na Refuge de Petra Pianu ještě trochu sil, vyplatí se vystoupat až na druhou nejvyšší horu ostrova, Monte Rotondo (2622 m n.m.). Asi 20 metrů pod vrcholem se nachází poměrně velká bivakovaní bouda, ve které můžeme zadarmo přespat. A užít si tak pravý horský západ i východ slunce.

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Další den nás čeká dlouhá štreka. Z bivaku na Rotondu se nejprve vrátíme na GR 20. Dále postupujeme poměrně skalnatou krajinou, po naší pravé straně se objevují překrásná jezera Lacul de Melo a Lacul du Capitellu. Mineme Refuge de Manganu a pokračujeme k jezeru Lacul de Nino.

Kolem jezera se pasou stáda rozmazlených, mlsných a drzých koní - vděčný objekt zájmu fotografa. Vodu můžeme nabrat z trubky na SZ straně jezera. Po GR 20 pokračujeme až do sedla Col de Vergio a následně podél kaskád de Radule až na Refugu Ciuttulu di i Mori. Kousek před chatou poprvé zahlédneme moře na západní straně ostrova.

Pokud máme alespoň jednodenní rezervu, vyplatí se ji využít už tady a nenechat si ujít výstup na „korsický Matterhorn“, Paglii Orbu (viz podkapitola Paglia Orba), případně i na vedlejší Capu Tafunatu, štít s obřím skalním oknem o rozměrech 35×13 metrů.

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Naše další cesta nás zavede do údolí Viru, v němž s velkou pravděpodobností narazíme na běhající vojáky francouzské cizinecké legie. Podél této říčky si můžeme vybrat z nespočetného množství míst vhodných ke koupání, z nichž mnohá jsou dokonce s výhledem na nejkrásnější horu ostrova, Paglii Orbu. Až z těchto míst opravdu oceníme její ohromnost a majestátnost. Po zaslouženém odpočinku pokračujeme po GR 20 až na Refugu Tighiettu.

U této horské boudy můžeme odbočit na východ a vystoupat na nejvyšší horu Korsiky, Monte Cinto (2706 m n.m.). Výstup z této strany je ale značený pouze polorozpadlými kamennými mužíčky a lze ho doporučit pouze zkušeným horalům s bezproblémovou orientací. Pokud nespadáme do této skupiny, a přesto se chceme dosáhnout nejvyššího místa Korsiky, použijme pro výstup cestu z Haut Asco, které leží na další části GR 20, popřípadě stezku z vesničky Lozzi nad nádrží Calacuccia (viz podkapitola Monte Cinto).

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Z Refuge Tighiettu nejprve vystoupáme na hřeben, projdeme kolem Punta Minuta (2556 m n.m.) a následně sestoupíme, jak už bylo řečeno, k Haut Asco. Cestou jsou nataženy řetězy, odolnost vůči závratím není v těchto místech vůbec k zahození. V Haut Asco můžeme doplnit zásoby jídla, pro případné zájemce jsou zde k dispozici i dvě placené via ferati. Z Asca prudce stoupáme pod vrchol Muvrella (2148 m n.m.).

Zájemci o výstup na tuto horu bývají za pěkného počasí odměněni krásným výhledem na Monte Cinto a na zátoku Calvi. Po zaslouženém odpočinku pokračujeme na Refugu de Carrozzu. Dvacet minut před chatou nás čeká ještě jedna atraktivní pasáž - překonání visutého mostu přes potok Spasimata.

Poslední den naší túry napříč Korsikou zakončíme příchodem do vesnice Calenzana. U Refuge de Carrozzu se vyplatí opustit GR 20, která směřuje na východ a až později se stáčí zpět na severozápad. Kromě toho, že je o něco delší, přináší v závěru při prudkém klesání i velký zápřah na naše unavená kolena. A nic krásnějšího, než jsme viděli v předchozích dnech, na ní stejně nenajdeme. Variantní trasa pozvolna klesá podél potoka Figarella a kousek před Calenzanou se napojuje s GR 20.

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA