A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Francie - Korsika - Průvodce

Absence těžkého průmyslu vytváří na Korsice předpoklad pro čisté životní prostředí…

Kromě toho ale Korsičané také investují velké peníze do ochrany přírody, což spolu s dobrou úrovní legislativy (mnoho zvířat i rostlin je chráněno, rozsáhlá území jsou prohlášena za národní park) přispívá k takové úrovni čistoty vzduchu i vody, jakou najdeme málokde jinde v Evropě. Dokladem toho je i možnost pít vodu mnohdy přímo z potůčků (viz sekce Turistické trasy ).

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Korsika je asi ze 25 % pokryta stále zelenými lesy, pouhých 15 % plochy ostrova je zemědělsky obhospodařováno Více než polovina povrchu je zarostlá neprostupnými křovinami zvanými macchie, které v minulosti tvořili (a možná i v současnosti tvoří) dokonalý úkryt pro muže stíhané zákonem. Macchie se skládá z keřů různých druhů rostoucích až do třímetrové výšky. Nejhezčí bývá na jaře, kdy se kopce i údolí rozhoří mořem barev a rozvoní omamnými vůněmi.

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Na Korsice se vyskytuje více než 2000 rostlinných druhů, z nichž je 78 endemických. Většina druhů se nachází právě v křovinatém porostu, díky čěmuž se jeho barva během roku výrazně mění. Když v únoru rozkvete vřes, zelená barva macchie se změní v bílou. Největší exploze barev i vůní přichází v polovině května a trvá až do poloviny června. V této době kvetou narcisky, fialky, orchideje (na Korsice jich je více než 40 druhů!), kopretiny, mimózy a oleandry. Později mění krajinu do modra kvetoucí divoká levandule, která je následována bílou myrtou. Z bylinek se na Korsice vyskytuje např. rozmarýn, tymián, majoránka a různé druhy máty. V červenci a srpnu jsou svahy zahlceny žlutě rozkvétajícími agávemi.

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Jednu z nejpozoruhodnějších korsických rostlin představuje asfodel z čeledi liliovitých. Lidé ho splétali už ve vzdálené minulosti do křížků, které vysazovali u polí, což jim mělo přinést bohatou úrodu. Další využití asfodelu bylo a je jako voňavá náplň do matrací. Velmi oblíbený je i mezi zvířaty, která v létě hodují na jeho seschlých listech. Asfodel je na Korsice nepřehlédnutelný zejména na jaře, kdy expanduje na nehostinných, písčitých a kamenitých půdách, na nichž žádná jiná rostlina nedokáže přežít.

Asfodel byl znám a uctíván už starými Řeky, kteří věřili, že roste hojně na Elysejských polích, tedy místě odpočinku všech udatných válečníků a hrdinů, kterým slouží jako hlavní potravina. Proto býval ve starověkém Řecku vysazován téměř u všech hrobů i hrobek. Tato rostlina byla ale požívána i lidmi živými. Jeho rozemleté cibulky se přidávali do mouky, ze které se poté upekl zvláštní druh chleba. Tento význam asfodelu postupně s rozvojem zemědělství zanikal. Na Korsice se to ale nestalo dříve než v 18. století, kdy se na ostrově začaly pěstovat brambory, jejichž rozšíření významně podporoval i otec korsického národa Pascal Paoli, který byl kvůli tomu také někdy přezdíván „bramborovým generálem“. Po tomto zlomu v korsickém zemědělství se asfodelu začalo opovržlivě říkat „chleba chudých“.

Velkou roli hrál (a v některých zapadlých vesničkách stále hraje) asfodel i v korsických tradicích. Na den sv. Jana Baptisty se místní děti vypravili do přírody, aby nasbírat jeho cibulky, které poté ohřáli na návsi u velkého ohně. Následně cibulky s velkým potěšením vrhaly na zeď, kde po nárazu hlasitě explodovaly.

Přes tuto slavnou minulost se mnozí dnešní Korsičané (a nejen oni) na asfodel dívají jako na plevelnatou a škaredou rostlinu. Mnozí z nich ale rostlinu dodnes uctívají kvůli jejím léčivým schopnostem. Nadrcené cibulky a stonky se používají na širokou škálu onemocnění. Od bolestí žaludku a zubů až po kašel, různé záněty i vředy.

Počátky hospodářského využívání olivovníku se na Korsice datují do velmi vzdálené minulosti. Nejstarší důkaz, zbytky koše s olivami, byl objeven v jeskyni Scaffa nedaleko města St. Florent a jeho stáří se odhaduje asi na 5400 let. A v současnosti nejstarší olivovníky na ostrově jsou jen o něco mladší, podle vědců některé z nich vyklíčili už před více než dvěma tisíci lety. Po konci antiky, tedy zlatého období pro pěstování oliv, se tyto stromy dostávají na okraj zájmu místních zemědělců, v současné době snad ale konečně přicházejí jejich velký comeback. Vždyť od roku 1990 do roku 2005 se plocha osázená olivovníky zvětšila skoro čtyřikrát.

Odrůdy oliv se na Korsice liší region od regionu. V Balagne, kde je tradice jejich pěstování nejsilnější, rostou olivovníky odrůdy Sabina v hustých terasovitých sadech v nadmořské výšce od 10 do 450 metrů. Největší obsah oleje, jehož hmotnost představuje jednu třetinu hmotnosti olivy, vykazují plody olivovníků odrůdy Biancaghja, který je nejvíce pěstován v oblasti Nebbiu nedaleko St. Florent. V oblasti Tallanais, tedy mezi městy Propriano a Ajaccio, rostou zase olivovníky odrůdy Ghjermana, které dokáží odolat i velmi nízkým teplotám a z nichž se lisuje zvláštní barevný olej. Poslední významná odrůda Zinzala, která rodí obrovské černé olivy, se pěstuje v regionu Sollacaro mezi městy Ajaccio a Bonifacio .

Velmi oblíbený je mezi Korsičany i turisty také kaštanovník rodící jedlé kaštany. Tento mohutný strom dosahuje výšky často přes dvacet metrů a jeho kmen, obalený šedou popraskanou kůrou, má v průměru mnohdy více než dva metry. Jeho rozsáhlá koruna vrhá během horkých letních dnů na unavené poutníky tolik žádaný stín. Pěkný kaštanový lesík můžeme navštívit např. v oblasti Calanches u města Porto na západním pobřeží ostrova (viz kapitola Okruh v Calanches nebo Capu d`Ortu v sekci Turistické trasy ).

Kaštanovníkové lesy jsou plné lidí zejména v říjnu a listopadu, kdy místní domorodci vyrážejí sbírat čerstvě spadané plody. Už několik dní před sklizní procházejí hlídky kaštanovými lesíky, neboť i malé zpoždění sklizně může mít pro Korsičany fatální následky. Kaštany totiž milují i místní polodivoká prasata, která jsou schopny v očekávání tuhé zimy jich spořádat až neuvěřitelné množství. A z čeho by poté ostrované vařili své jedinečné kaštanové pivo (např. značka Pietra)? Kromě již zmíněného piva mají kaštany ještě další hospodářská využití. Po rozemletí na mouku se z nich peče chutné pečivo či se využívají jako krmivo pro domácí prasata.

Z korsické fauny zcela určitě uvidíme polodivoká prasata (viz problémy s nimi v sekci doprava ) i krávy. Prasata byla na Korsiku zavlečena až v 18. století. A jelikož zde nemají žádného přirozeného nepřítele, stoupl jejich počet během desetiletí do hrozivých rozměrů. Jejich stavy jsou alespoň trochu regulovány každoročními velkými zimními hony, při nichž jsou vystříleny desetitisíce kusů. Prasata nejčastěji potkáme na asfaltových silnicích, kde odpočívají na vyhřátém asfaltu a blokují celou šířku vozovky. Troubení nám moc nepomůže, spolehněme se raději na místní trik s chlebem (viz sekce Doprava na Korsiku a po Korsice ).

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Ještě problematičtější bývají polodivoké krávy. Potkat je na vysokohorské pěšince, kde je z jedné strany skála a z druhé hluboká propast může znamenat konec naší výpravy. Kromě již zmíněných hor nalezneme na Korsice skot prakticky ve všech sférách. V jehličnatých i listnatých lesích a paradoxně i neprostupných macchiích. V kempech i na plážích. Všude. Kromě skotu a prasat potkáme z polodivokých zvířat na Korsice i koně. Asi v největším množství se pasou u jezera Nino ve středu ostrova (viz kapitola Jezero Nino v sekci Turistické trasy ). Z dalších „hospodářských“ zvířat se na ostrově volně pasou ovce a kozy.

Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika
Korsika

Ohrožené druhy

Na pokraji vyhubení jsou na Korsice díky pytlákům mufloni, i když v poslední době se podle dostupných informací začíná jejich počet zase pomalu zvyšovat. Podobně jako prasata byli na ostrov přivezeni až v 18. století. Perličkou je, že z naší vlasti. Z plazů se na Korsice vyskytuje několik druhů ještěrek, mloků, suchozemských želv a hadů, z nichž ale žádný není jedovatý. Na obloze nalezneme velké množství různých druhů ptáků, zejména pěvců. V horách můžeme potkat neodbytná kavčata, před nimiž není naše svačina nikdy v bezpečí. Několik zbývajících druhů dravců je téměř vyhubených, u mnoha z nich přežívá už jen několik málo párů.

Požáry na Korsice

Největší nebezpečí v mnoha ohledech unikátní korsické fauně nepředstavuje v dnešní době už pytláctví, ale zejména požáry velkých rozsahů, které ničí celé biotopy. Požáry někdy vznikají samovznícením, většinou jsou ale způsobeny lidskou činností. Ať už úmyslnou nebo nedbalostní (např. nedopalkem cigarety). Korsičtí hasiči, pokud zrovna u nějakého požáru nezasahují, proto především v letních měsících hlídkují na místech s dalekým dohledem (např. v sedle Col de Vizzavona).

Korsika (nahrál: Béďa)
Korsika
Korsika (nahrál: Béďa)
Korsika
Korsika (nahrál: Béďa)
Korsika
Korsika (nahrál: Béďa)
Korsika
Korsika (nahrál: Béďa)
Korsika
okolí Sarténe (nahrál: Vlaďka)
okolí Sarténe
masiv Bavella (nahrál: Vlaďka)
masiv Bavella
pohled ze sedla Sevi (nahrál: Vlaďka)
pohled ze sedla Sevi
siesta u silnice (nahrál: Vlaďka)
siesta u silnice
Korsika-divoká a nespoutaná (nahrál: Vlaďka)
Korsika-divoká a nespoutaná
Korsika-jihozápad  - pohled od Porto-Polla do vnitrozemí (nahrál: Vlaďka)
Korsika-jihozápad - pohled od Porto-Polla do vnitrozemí
opuncie (nahrál: Vlaďka)
opuncie
jedlé kaštany (nahrál: Vlaďka)
jedlé kaštany

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA