A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Francie - Průvodce

Francouzská historie je velmi zajímavá a v některých momentech není vůbec přehledná. Ve starověku byli na území Francie Keltové, dá se říci Galové. V 1. století před naším letopočtem císař Caesar připojil Galii ke své Svaté říši římské. Historie v kostce, Stoletá válka jako milník francouzské historie

Historie v kostce

Francká říše Středověk Novověk Dvacáté století Francie dnes

Francká říše

Po několika stoletích se vytvořila Francká říše a s Karlem Velikým v čele obsadila velkou část Evropy.

Středověk

Po celkem klidném období přišla ve 13. století Stoletá válka, kde se Francouzi déle než 100 let domlouvali válečnými způsoby s Angličany, kdo usedne na francouzský trůn. Symbol této doby je Johanka z Arku.

Novověk

Za Ludvíka XIV., Krále Slunce, Francie stoupala stále výš a výš, až do té doby byla monarchií, ovšem po Velké francouzské revoluci se stala republikou, tzv. první republikou.

Tento stav změnil Napoleon Bonaparte, který se vyhlásil císařem. Po jeho pádu se znovu vrací republika.

Ovšem netrvá dlouho a k moci se dostal Napoleon III., který nastolil opět císařství. Po první prusko francouzské-válce se opět vyhlásila republika, tedy třetí.

Dvacáté století

V *1. světové válce* bojovala Francie proti Německu, v čele s maršálem Pétainem, známá je bitva u Verdunu .

Ve *2. světové válce* ovšem nejdříve Německu ustupovala, příliš dlouho vyčkávala, až nakonec kapitulovala. Velmi důležitou osobou byl v této době Charles de Gaulle. Francie byla osvobozena v roce 1944.

Dalším palčivým problémem bylo osamostatnění držav v severní Africe, během padesátých a šedesátých let tedy získali samostatnost Alžír, Maroko, Džibutsko.

Francie dnes

V posledních letech Francie směřovala k velmi sociálnímu systému pod vládou prezidenta Jacquesa Chiraca. Po něm nastoupil kontroverzní politik maďarského původu Nicolas Sarkozy.

Stoletá válka jako milník francouzské historie

Stoletá válka se odehrála v rozmezí let 1337 a 1453. Začala vlastně shodou okolností a náhod. Když v roce 1328 zemřel Kapetovec Karel IV. Krásný, který neměl přímého potomka, začala hra o francouzský trůn nabírat na vážnosti a stala se celkem palčivou otázkou, jež bylo nutno co nejlépe a nejdříve vyřešit.

Ve finále připadali v úvahu jen dva následovníci, Filip z Valois, vnuk kapetovského krále Filipa III. Smělého, a Eduard III., ten byl sice vnukem francouzského krále Filipa Sličného, ale on sám byl národností Angličan. A v tom je jádro pudla, Francouzi si samozřejmě nebudou volit za krále Angličana, i kdyby byl sebepřímější potomek francouzského krále. Stavy se tedy rozhodly pro Filipa z Valois. S tímto rozhodnutím Angličan Eduard III. nesouhlasil, a to celkem po právu a rozhodl se vymoci si své právo na trůn silou.

První etapa Druhá etapa Třetí etapa Johanka z Arku

První etapa

V roce 1337 začal Eduard III. svůj vpád do Francie takticky přes sever Francie, z Flander. V této oblasti měla totiž Anglie dobrou pověst díky vzájemným obchodům. Tento krok se ukázal být velmi dobrým rozhodnutím, protože Flandry, ačkoliv francouzské, se přidaly na stranu Anglie.

V tomto období začala první etapa, která trvala od začátku v roce 1337 vpádem Angličanů do Francie přes Flandry až do Bitvy u Kresčaku v roce 1346. První etapu vyhráli suverénně Angličani, získali Flandry a některá území na severu Francie.

Druhá etapa

Druhá etapa trvala od roku 1355, kdy se Angličané vylodili v Calais, jež získali v první etapě. A vydali se směrem na jih. Ačkoliv bylo Angličanů méně než Francouzů, v rozhodující bitvě u Poitiers vyhráli.

Mezitím vypukla jistá anarchie na francouzské straně, nejdříve měnili panovníky, pak se vzbouřily stavy a rezolutně odmítly financovat další válčení. Na to konto vypukly obecné nepokoje a následovalo velké občanské povstání v Paříži. O tom se dozvěděl Eduard III., načež se vydal Paříž dobýt. To se mu ovšem nepovedlo, uspěl pouze v rozsáhlém zplundrování města a okolí. V tomto okamžiku se do hry dostávají civilní občané, kteří zahajují svůj partyzánský odboj proti Angličanům.

Roku 1360 Eduard III. musel nakonec přistoupit na příměří s francouzským, mezitím vrátivším se, králem Karlem.

Třetí etapa

Etapa začala v roce 1388 vlastně kvůli vnitrostátním nepokojům, které vznikly jak jinak kolem královského trůnu. Na trůn se dostal Karel IV. Šílený, který trpěl duševní chorobou. Ve věcech hlavy státu za něj tedy rozhodovala jeho žena Isabela Bavorská se svým milencem a švagrem vévodou Ludvíkem Orléanským. S tím samozřejmě nesouhlasil burgundský vévoda Filip Smělý a začaly vznikat třecí plochy, jejichž rozměry časem dospěly k zásadnímu charakteru, a nakonec vyústily do občanské války.

Burgundská a Orleánská strana si vzájemně zasadily velké rány, situace se komplikovala a domácí válka pokračovala dál.
Mezitím se udály změny i v Anglii, kde nový král Jindřich V. obnovil válku o francouzský trůn. Po vylodění v Normandii obsadili Angličané celý sever Francie a chytře využili chaotické situace na francouzské straně tím, že získali na svou stranu Burgundsko.

V roce 1418 obsadili Angličané Paříž, s Francií to šlo čím dál tím víc z kopce. Po obsazení Paříže vypukl ohromný masakr, při kterém byl mimo jiné zabit i vůdce Orleánské strany.

Historie je komplikovaná co se týče osob, zájmů a aktů, nám, ale bude stačit zásadní informace. Královna Isabela (manželka Karla IV. Šíleného) vydědila svého syna (přímého dědice trůnu) a nabídla anglickému králi Jindřichu V. sňatek se svou dcerou Kateřinou.

Sňatek byl potvrzen roku 1420 ve smlouvě v Troyes. S tímto aktem zaprodávajícím Francii Anglii ostře nesouhlasil jih Francie, a tak se Francie rozdělila na dva nové tábory a panovníci na francouzském trůnu se střídali jako ponožky.

Johanka z Arku

Sečteno a podtrženo, v roce 1424, 87 let po začátku války, Anglie vlastnila sever Francie, Paříž a část jihu. Francouzská část byla stále menší a menší. Poslední významnější město, které zůstalo v držení francouzského krále, bylo tedy právě Orléans. Město však bylo okupované Angličany ze všech stran a vyhlídky na vítězství byly prachmizerné.

V roce 1429 se však objevila spása Francie, Johanka z Arku a všechno bylo jinak.

Angličané byli odraženi a Francouzi začali získávat svá území zpět, ale zároveň stále existovaly vnitrostátní problémy v rozdělení stran.

Johanka se zasloužila především o probuzení francouzské síly a národní zodpovědnosti, nejznámější je její průvod za Karlem VII., francouzským nástupcem na trůn, do Chinonu, kde ho přesvědčila svou nezlomnou odhodlaností a posláním od Boha, ať bojuje o trůn, a pak tažením do Orléans v roce 1429. Její oblíbenost u lidí rostla, ovšem jejího vlivu se obával král. Tím pádem jejich spojení nebylo tak úspěšné a silné jako dřív. 23. května 1430 byla Johanka zajata Burgunďany, aby ji prodali v Arrasu Angličanům. Ti ji posléze postavili před soud, obvinili z kacířství a rok na to upálili na náměstí v Rouen.

Po mnoha dalších peripetiích a komplikacích nakonec definitivně vyhrála Stoletou válku Francie bitvou u Castillonu v roce 1453.

Příběh Johanky z Arku popisuji podrobněji v kapitole o Orleans

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA