A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Francie - Versailles - Průvodce

Zámek ve Versailles zná opravdu každý, jeho bouřlivou historii už méně lidí, tak se na ni trochu podíváme. Podrobný popis událostí i jen samotného zámku by byl ale běh na dlouhou trať, proto se omezím na nejdůležitější informace. Historické okolnosti vzniku zámku, Nejskvostnější zámek na světě, Pokračovatelé Krále Slunce, Období Francouzské revoluce, 19. a 20. století, Prohlídka, Zahrady, Trianon a vesnice Marie Antoinetty

Zámek je příkladem enormní a kolosální architektury. Je to stavba, která naprosto respektuje symetrii a proporce. K zámku patří rozlehlé zahrady a celý komplex je velmi rozlehlý, že ho jen těžko stihnete projít celý za jeden den. Zámek ve Versailles byl stavěn jako symbol absolutistické moci a stal se vzorem pro několik dalších evropských paláců, nejznámější napodobeninou je vídeňský Schönbrunn .

Palác se skládá ze tří masivních objemů. Uprostřed, mezi Mramorovým a Královským nádvořím, je středový blok, přímo v centru celé stavby pak najdete královskou ložnici. To je celkem logické i symbolické, protože král Ludvík XIV., který nechal zámek vystavět, byl přezdíván Král Slunce, a Slunce bylo považováno za střed vesmíru.

Při pohledu z Královského nádvoří budete mít po pravé ruce Jižní křídlo, po levé pak Severní křídlo. Fasády jsou vyvedeny v klasicizující architektuře, kdy hlavní roli hrají proporce, rovné linie, masivní římsy a polosloupy.

Historické okolnosti vzniku zámku

Původně zde stával obyčejný lovecký zámeček na močálovitém území, to však Král Slunce dokázal přetvořit ve světoznámý palác se systémem zahrad. Zámek se tak stal symbolem královské moci a absolutistické monarchie na několik století. Vše bylo navrženo s dostatečnou prostorovou rezervou, o dekoru ani nemluvě.

Zámek a přilehlé zahrady přesně vypovídají o absolutní síle krále Ludvíka XIV.(Král Slunce), který byl prvním, jenž začal se životním stylem na vysoké noze celého královského dvora. Vládnoucí generace po něm už v tomto zajetém stylu pokračovaly a prohlubovaly tak nůžky mezi vládnoucí třídou a chudým lidem. O století pouději zde sídlil Ludvík XVI. a Marie Antoinetta, ti svým extravagantním chováním a naprostým mrháním státních peněz dali příčinu k Francouzské revoluci. Bylo to právě odsud, když Marie Antoinetta vzkázala lidem trpícím hladomorem, jež si stěžovali na nedostatek chleba po celé zemi, ať tedy jedí koláče. (Qu´ils mangent des brioches). Pravdivost tohoto často opakovaného příběhu není zaručená, a přestože je do určité míry sporná, ilustruje názorně ignoranci a extravaganci vlády, jež vedla až k Francouzské revoluci.

Nejskvostnější zámek na světě

Panovníkem, který nechal Versailles postavit, byl Ludvík XIV., řečený Král Slunce. Říká se, že když byl ještě, dítě Ludvík XIV. vstoupil jedné noci do ložnice svého otce a odhalil úkladného vraha, který v ložnici číhal. Možná je tento příběh jen legendou, možná na něm něco pravdy bude, každopádně měl Ludvík XIV. z možné konspirace vždy velké obavy. Ty byly hlavním důvodem, proč se Ludvík rozhodl přesunout centrum královské moci pryč z Pařížského Louvre , potenciálního místa neposlušnosti vládnoucí třídy.

Roku 1624 začal Král Slunce renovovat lovecký zámeček na panství Versailles nedaleko Paříže. Z něj se začal klubat na světlo Boží velkolepě pojatý zámek. Stavělo se dlouho a roku 1661 se Ludvík stal králem a ihned nechal vybudovat zahradu pro pořádání venkovních slavností.

Nikdo nikdy neměl šanci zjistit, kolik stavba Versailles stála, Ludvík XIV. pečlivě pálil všechny účty, aby se cena, placená ze státní pokladny, nikdy nedostala na povrch zemský.

Ovšem nutno podotknout, že zdejší život byl mnohem méně luxusní, než by si jeden mohl představovat. Dvořané nosili vypůjčené meče a s hygienou byli na štíru. Naprosto běžně prý močili za sochami. V zámeckých místnostech bylo chladno a královští krejčí vynalezli barvu speciální puzze, hnědofialovou, aby zamaskovali hmyz, který se neustále plazil a sápal na dvořany. Ludvík XIV. byl zkrátka stavitelem Versailleského zámku po celý svůj život. Stihl ještě koupit sousední vesnici Trianon, kde nyní stojí zámek Velký Trianon. Největším úspěchem však byla práce architekta Julesa Harduina Mansarta, který navrhl slavný Zrcadlový sál na místě terasy mezi královskými ložnicemi v roce 1680. Jules Hardouin Mansart poté ještě přistavěl královskou kapli již v barokním stylu. Již v té době údržba a provoz zámku stálo neuvěřitelné množství peněz.

Pokračovatelé Krále Slunce

Král Slunce začal pro Francii období velkého rozkvětu, vystavěl četná městská opevnění a byl národem oblíben. Jeho pravnuk Ludvík XVI. pokračoval s přestavbou a zkrášlováním zámku ve Versailles. Již v roce 1722, nechal Ludvík XV., tedy otec Ludvíka XVI., památně postavit Operu do Severního křídla na počest svatby Marie Antoinetty a nástupce trůnu. Posléze postavil i zámeček Malý Trianon nedaleko Velkého Trianonu.

Pro Marii Antoinettu byla poblíž zámku postavena malá vesnička o dvanácti staveních, kde královna praktikovala „ideální selský život“, což byla dekadentní zábava tehdejší šlechty. Jistě se mnou budete souhlasit, když najdu srovnání v současnosti s pořadem „Simple Life“, kde bohatá dědička Paris Hilton z nedostatku zábavy dělá vpodstatě totéž.

Období Francouzské revoluce

Ludvík XVI. s Marií Antoinettou byli posledními královskými obyvateli Versailles, protože dalším důležitým datem pak bylo 5. října 1789, kdy 15 tisíc povstalců vpochodovalo do paláce a odtáhlo s sebou královskou rodinu zpět do Paříže, kde byli po čtyřech letech věznění popraveni gilotinou.

19. a 20. století

Napoleon přispěl pouze přestavbami Velkého a Malého Trianonu a celkovou rekonstrukcí zámku. I další nástupci se podepsali na restaurování. Po změně systému vládnoucí moci na republikový systém zachránil zámek král Ludvík Filip.

V 19. století král Ludvík Filip založil ve Versailles muzeum, aby zámek uchránil před představou mnoha Francouzů, kteří chtěli vidět Versailles, symbol královské absolutistické moci, zničené stejně jako Bastilu. Versailles tedy zhmotnilo Muzeum francouzského vítězství.

V roce 1871 se zámek stal opět středem pozornosti, když zde byl Vilhelm pruský prohlášen za císaře Viléma I. Německého, ve Versailleském Zrcadlovém sále.

4. června 1920, na konci 1. světové války, byl podepsán Trianonský mír na zámku Velký Trianon.

Prohlídka

Muzeum historie Královská kaple a apartmá Zrcadlový sál Další komnaty a sály

Až se pojedete, radši si přivstaňte, protože davy turistů jsou opravdu enormní. Nejvíce lidí se sem vypraví pochopitelně v neděli, a to v období od května do září, především okolo oběda.

U vchodu si vezměte mapu. Pokud to nestihnete, další šanci pak máte v infocentru uprostřed nádvoří. Celkem je zde šest vstupů, pro nezávislé návštěvníky jsou vchody A, na pravé straně Severního křídla, a C, v podloubí nalevo, kde si můžete vzít audioprůvodce. Vstup B je pro skupiny, vstup D je pro prohlídky s místním průvodcem a vstup H je přístupný pro vozíčkáře.

Muzeum historie

Začněte u vstupu A, na začátku je muzeum historie Francie, založené v roce 1837 Ludvíkem Filipem a k oslavě vítězství Francie. Celé muzeum skýtá 21 pokojů uspořádaných v chronologickém řádu. Zde se dozvíte nejvíc o historii zámku, především důležité historické kontexty a souvislosti.

Královská kaple a apartmá

Nahoru po schodech napravo se nachází dvojúrovňová královská kaple, kam král chodil na mši. Pokud se vydáte zpátky ke schodišti a pak doleva, narazíte na několik přijímacích salónů ve Státním apartmá, které jsou zasvěcené Herkulovi a Marsovi a všudypřítomnému Apolonovi (Král Slunce se s ním rád ztotožňoval). Zdobený salón Apolona byl královskou místností Ludvíka XVI.

Zrcadlový sál

Zlatě orámované obrazy s válečnou a nebo naopak mírovou tematikou, pak najdete v Zrcadlovém sálu, jenž byl původně terasou, dokud Mansard nezastřešil tento prostor a nepřidal řadu zrcadlových výplní a oken, aby zdvojil světlo v místnosti, ale především aby byly zrcadleny i zahrady venku. Tato zrcadla byla největší, jaká technologie 17. století mohly vyprodukovat, proto ve své době platila úprava sálu za bezpříkladnou extravaganci.

Zrcadlový sál je nejprostornější místností zámku, byl postaven roku 1678 architektem Julesem Hardouinem Mansartem, je dlouhý 75m a klenby jsou bohatě malířsky vyzdobeny. Na jedné straně jsou okna, na druhé ve stejném krokování a velikosti, zrcadla. Tím pádem se odrážela světla a vznikaly tak zajímavé optické situace.

Další komnaty a sály

Královnina ložnice, kde se odehrávala královská narození, je vybavena nábytkem úplně stejně jako 6.října 1789, kdy se v ní Marie Antoinetta nacházela naposledy.

Ve Svatém sálu, někdy se používá název Korunovační sál, dominuje verze Davidova obrazu Napoleonovy sebekorunovace. Váleční síň zřízena Ludvíkem Filipem potom představuje přímo památník francouzského vojenství 14. století.

Zahrady

Z močálovitého okolí se zrodily proslulé zahrady pod taktovkou Andrého Le Nôtre, ten vymyslel důslednou soustavu kanálu, fontán a jezírek tak, že udělal z močálovitého území nejrozsáhlejší zahrady Francie. Zahrady zabírají plochu kolem 100 ha.

Na podobách zahrad se podílelo mnoho umělců včetně Le Bruna, Mansarta, italských bratrů Francinů a jiných. Většinou tvořili sochy a fontány. Král Slunce dokonce osobně kontroloval, jak zahrady vypadají z určitých míst, kde se často vyskytovaly návštěvy. Proto je také kanál širší na západním konci, aby vytvářel perspektivu a odvíjel se tudíž od terasy. Prohlídka zahrad by měla začít na terase, odkud oceníte pohled na symetrii a dokonalost francouzských zahrad. Od fontány Latone k fontáně Apollona se vine Sluneční osa, po Velkém kanálu se můžete projet lodičkou, Malý kanál kříží Velký kanál, a tvoří tak křížení. Největší fontánou je Neptunova fontána. Na protější straně najdete Mansartovu Oranžerii, kdysi se zde chovalo na dva tisíce pomerančovníků.

V zahradách objevíte velké množství fontán, soch a sousoší, tak si je náležitě vychutnejte.

Nejlepší doba, kdy navštívit zahrady, je během letního festivalu Velké Hudební vody (Les Grandes Eaux Musicales), kdy jsou zapnuté fontány a komorní hudební kapely hrají v zahradách.

Trianon a vesnice Marie Antoinetty

Umožňují jadrnější zvýraznění nebo zdůraznění zámku. Zde se králové scházeli s milenkami a Marie Antoinetta zde žila jako venkovanka, jíž se cítila být.

Napravo dolů po zalesněné cestičce od zámku se nachází Malý Trianon, postavený mezi lety 1762 a 1768 pro Ludvíka XV. a jeho milenku Madame de Pompadour. Marie Antoinetta převzala vládu nad Malým Trianonem v roce 1774. Královna sama však byla nejšťastnější a v nedalekém Hammeau, její vlastní pseudovesnici. Inspirovaná teoriemi Jeana Jacquese Rousseua ohledně bohyně přírody si nechala postavit dvanáct domků, kde mohla žít svůj umělý „venkovský život“.

Uprostřed vesnice se nachází královnina chaloupka, která obsahovala zdobený nábytek, mramorová kamna, ohniště, a šatnu s přímým vchodem pro služebnictvo s ložním prádlem, stříbrem a pro lokaje.

zámek ve Versailles (nahrál: admin)
zámek ve Versailles
vesnice Marie Antoinetty (nahrál: admin)
vesnice Marie Antoinetty
zámek ve Versailles (nahrál: admin)
zámek ve Versailles
zahrada ve Versailles (nahrál: admin)
zahrada ve Versailles
nádhera zámku ve Versailles (nahrál: admin)
nádhera zámku ve Versailles
Vesnice Marie Antoinetty (nahrál: admin)
Vesnice Marie Antoinetty
vodní ptáci ve Versailles (nahrál: admin)
vodní ptáci ve Versailles
u Versailles (nahrál: admin)
u Versailles
zahrada ve Versailles (nahrál: admin)
zahrada ve Versailles
fontána ve Versailles (nahrál: Ještěrka)
fontána ve Versailles
zahrady ve Versailles (nahrál: Ještěrka)
zahrady ve Versailles

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA