A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Francie - Versailles - Průvodce

Versailles je středně velké město s necelými 100 000 obyvateli vzdálené něco málo přes dvacet kilometrů od Paříže, odkud sem také poměrně často jezdí autobusy.

Na cestu autobusem Vám bude stačit zcela běžný lístek. Původně to byla malá nevýznamná vesnice, která získala větší význam až za vlády Ludvíka III., který si zde nechal v roce 1624 postavět malý lovecký zámeček.

Vlastní stavby velkolepého zámku se ujal po smrti Ludvíka III. až jeho syn Ludvík XIV., který z původního loveckého zámečku vybudoval dodnes jeden z nejnavštěvovanějších zámků. Na stavbě se podílelo několik v tehdejší době velmi známých architektů. Budovu navrhoval především architekt Le Vau a Jules Hardouin – Mansart. Plány zahrady se zabýval architekt Le Nôtre. Na práce dohlížel sám král. Dokonce, podle dochovaných spisů, tu byla tak vysoká úrazovost, že v blízkosti musel být vybudován špitál-dnešní nemocnice ve městě Versailles.

Sláva zámku začala upadat po smrti Ludvíka XIV., za jeho nástupce musel vládnout regent Filip Orleánský, který se i se svým dvorem přestěhoval do Paříže. Když Ludvík XV. dospěl a začal vládnout, vrátil se také do Versailles, kde pokračoval ve stavebních pracích. Za vlády tohoto panovníka byl vybudován například Malý Trianon (Petit Trianon). Po smrti Ludvíka XV. už k žádným velkým stavbám nedošlo a zámek si tak uchoval svoji podobu z XVIII. století. Ludvík XVI. byl posledním králem, který zde kdy sídlil. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce v roce 1789 se královská rodina odstěhovala do Paříže a nikdo další z Ludvíkových nástupců se sem již nevrátil.

Dokonce po popravě Ludvíka XVI v roce 1793 (21. ledna) byla řada věcí ze zámku ve Versailles rozprodána a umělecké sbírky převezeny du muzea v Louvru. Za vlády císaře Napoleona I. Bonaparte a krále Ludvíka XVIII. zámek zchátral natolik, že se dokonce uvažovalo o tom, že bude zbourán. Ludvík Filip se však rozhodl ho přeměnit v muzeum pojmenovaném „Veškeré slávě Francie“. K celkové restauraci zámku a uvedení ho do původního stavu došlo až po první světové válce a to hlavně díky penězům amerického mecenáše umění J. D. Rockefelerra. V roce 1950 bylo do zámku zavedeno elektrické topení.

Mimo jiné se zámek stal i místem s bohatou politickou historií. V roce 1870 byl obsazen Němci a Vilém Pruský se zde nechal korunovat císařem. O pět let později tu byla vyhlášena republika a v roce 1919 byla na zámku podepsána Versailleská mírová smlouva, která ukončila první světovou válku.

Palác

Po projití vstupní bránou se ocitnete na Nádvoří ministrů (Cour des Ministres), na němž stojí jezdecká socha krále Ludvíka XIV. Nádvoří nese název podle dvou budov, které ho lemují, v němž sídlili ministerští úředníci. Další nádvoří nese jméno Královské nádvoří (Cour Royale). Poslední nádvoří před vstupem do zámku se jmenuje Mramorové nádvoří (Cour de Marbre) podle toho, že původně bylo vydlážděno dvěma druhy mramoru-černým a bílým.

Do paláce se vchází z Královského nádvoří přes pravé křídlo zámku. Po schodem vystoupáte nahoru a pravděpodobně jedna z prvních věcí, kterou Vám průvodce ukáže, bude kaple svatého Ludvíka navrhovanou J. Hardouinem-Mansartem. Asi nejvýznamnějším sálem v paláci Versailles je Zrcadlová galerie (Galerie des Glaces).

Architektem sálu je opět Hardouin-Mansart, navrhnul ho v roce 1678, jeho stavba však trvala osm let. Strop sálu je vyzdoben malířem Le Brunem. Jméno zrcadloví galerie tento sál nese proto, že všech jeho sedmnáct oken do rozlehlého parku kopíruje sedmnáct stejně velkých zrcadel na protější stěně. Nyní je osvětlení již delší dobu elektrické, za dob vlády Ludvíka XIV se každý večer muselo zapálit až 3000 svíček. Právě v tomto sále dlouhém 75 m a širokém 10 m bylo v roce 1871 podepsáno příměří s Pruskem a v roce 1919 Versailleská dohoda o ukončení první světové války.

Zahrady

Versailleské zámecké zahrady byly považovány vzor francouzských zahrad a mnoho zámeckých parků bylo stavěno podle nich. Nejblíže k paláci jsou dvě menší fontány, z našeho pohledu od paláce nalevo fontány Diany a napravo Point-de-Jour. Nejsou to však jediné fontány, které v zahradě jsou. Ještě než dojde k nejznámější Apolónově fontáně, která je tvořena z vody se vynořujícím kočárem taženým čtyřmi koňmi, uvidíte např.

Fontánu Pyramid, fontánu Dianiných nymf, fontánu Draků Neptunovu fontánu nebo tzv. Allée des Marmousets, což je dvojitá řada bronzových nádrží. Do tvaru kříže je v zahradě vybudován Malý (Petit) a Velký kanál (Grand canal).

fontána ve Versailles (nahrál: Vendy)
fontána ve Versailles
Versailles nádvoří
Versailles nádvoří
nádvoří
nádvoří
fontána
fontána
pohled do zahrad Versailles
pohled do zahrad Versailles
fontána před zámkem Versailles
fontána před zámkem Versailles
Fontána ve Versailles (nahrál: tomr)
Fontána ve Versailles
Zahrady ve Versailles (nahrál: Marie9)
Zahrady ve Versailles

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA